Pro malou Lenku
Jarek Nohavica
| 1: | JD#mak mi tak docházejí sG#7íly, já pC#od jazykem cC#/Cítím sBmíru, vD#míru, ztrácím vG#7íru, a to mě mC#íchá, mD#minomety reflektorů střG#7ílí, jsem malýmC# terčC#/Cem na biBmtevním poli, kdekdo mě skD#molí, a to mě bG#7olí, u srdce pC#íchá. | 
| R: | RD#mána jsou smutnější než vG#7ečer, z rozbitého nC#osu krC#/Cev mi tBmeče, na čísle D#m56 10G#79 nikdo to nC#ebere, rD#mána jsou smutnější než vG#7ečer, na hrachu klC#ečet, klC#/Cečet, klBmečet, D#mopustil mě můj děd VšG#7evěd a zas je C#úterek. JD#mak se ti vG#7ede? No nC#ěkdy fajn a nC#/Cěkdy je to v hBmáji, dva pD#mozounisti z vesnické kG#7utálky pod okny mi hrC#ají: tú tú tD#mú ..G#7. C# Bm D#m G#7 C# D#m G#7 C# Bm D#m G#7 C# | 
| 2: | Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady, vaše vnady mě nebaví a trošku baví, sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla, píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví. | 
| 3: | Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde, až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky, na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde. | 
| R: | Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče, na čísle 56 109 nikdo to nebere, rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet, opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek. Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji, dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: tú tú tú ... | 
 Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
 Název písně: 
 Interpret(i): 
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
      Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste. 
  Neuloženo trvale!!!  Pouze  změna  prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte. 
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
| Výsledky hledání:  |